Geologie ČR
Z geologického hlediska dělíme naše území na starší Českou vysočinu (Český masiv) a mladší Západní Karpaty.
Hranicí mezi Českou vysočinou a Západními Karpaty jsou : Dyjskosvratecký úval, Vyškovská brána, Hornomoravský úval, Moravská brána, Hornoslezská pánev.
V Českém masivu převažují vyvřelé horniny, např. žula a přeměněné horniny např. ruly. Geologická stavba je zde pestřejší.
V Západních Karpatech převažují usazené horniny, např. pískovce, jílovce, vápence. Geologická stavba je zde méně pestrá.
Ve starohorách byla většina našeho území zaplavena mořem. Nejstarší mořské usazeniny jsou v barrandienu. Barrandien je území mezi Prahou a Plzní, kde se nacházejí ve starých usazeninách prvohorní zkameněliny (například trilobiti). Součástí je i Český kras a Koněpruské jeskyně.
V mladších prvohorách byla vrásněna pohoří Českého masivu během hercynského vrásnění. Mezi hercynská pohoří patří Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Jeseníky ...
Během prvohor vznikalo na Kladensku a Karvinsku černé uhlí. Černé uhlí se těží dolováním.
Oblast zalitá v křídě mořem se dnes nazývá Česká křídová tabule. Nachází se v ní usazené horniny.
Koncem druhohor a ve třetihorách se objevilo alpínské vrásnění, které rozlámalo Český masiv a vyvrásnily se díky němu Západní Karpaty.
V bažinách a jezerech během třetihor v Sokolovské a Mostecké pánvi vznikalo hnědé uhlí. Hnědé uhlí se těží povrchově.
Sopečnou činností v mladších třetihorách v Českém masivu vznikla vulkanická pohoří. Např. Doupovské hory a České Středohoří.
Ve čtvrtohorách (doby ledové) bylo území ČR formováno pevninským ledovcem a činností řek.
Barvy v geologické mapě vyjadřují rozdíly v geologickém vývoji, stáří, stavbě a horninovém složení jednotlivých částí.