Geologie ČR

Z geologického hlediska dělíme naše území na starší Českou vysočinu (Český masiv) a mladší Západní Karpaty.

Hranicí mezi Českou vysočinou a Západními Karpaty jsou : Dyjskosvratecký úval, Vyškovská brána, Hornomoravský úval, Moravská brána, Hornoslezská pánev.

V Českém masivu převažují vyvřelé horniny, např. žula a přeměněné horniny např. ruly. Geologická stavba je zde pestřejší.

V Západních Karpatech převažují usazené horniny, např. pískovce, jílovce, vápence. Geologická stavba je zde méně pestrá.

Ve starohorách byla většina našeho území zaplavena mořem. Nejstarší mořské usazeniny jsou v barrandienu. Barrandien je území mezi Prahou a Plzní, kde se nacházejí ve starých usazeninách prvohorní zkameněliny (například trilobiti). Součástí je i Český kras a Koněpruské jeskyně.

V mladších prvohorách byla vrásněna pohoří Českého masivu během hercynského vrásnění. Mezi hercynská pohoří patří Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Jeseníky ...

Během prvohor vznikalo  na Kladensku a Karvinsku černé uhlí. Černé uhlí se těží dolováním.

Oblast zalitá v křídě mořem se dnes nazývá Česká křídová tabule. Nachází se v ní usazené horniny.

Koncem druhohor a ve třetihorách se objevilo alpínské vrásnění, které rozlámalo Český masiv a vyvrásnily se díky němu Západní Karpaty.

V bažinách a jezerech během třetihor v Sokolovské a Mostecké pánvi vznikalo hnědé uhlí.  Hnědé uhlí se těží povrchově.

Sopečnou činností v mladších třetihorách v Českém masivu vznikla vulkanická pohoří. Např. Doupovské hory a České Středohoří.

Ve čtvrtohorách (doby ledové) bylo území ČR formováno pevninským ledovcem a činností řek.

Barvy v geologické mapě vyjadřují rozdíly v geologickém vývoji, stáří, stavbě a horninovém složení jednotlivých částí.